Satanismus

Satanismu - něco o něm

6. ledna 2009 v 18:37 | Lucka
Satanisté jsou považování za služebníky ďábla a za největší nepřátele boží, takže je satanismus přímým protikladem křesťanství. Ale Satanismus na sebe může brát mnoho podob. Jeho základní principy lze nalézt v díle Antona Szandora LaVeye, jehož Satanská bible vysvětluje, co znamená být Satanistou.
Satanisté jasně rozlišují mezi svou vírou a uctíváním Ďábla. V satanistické víře je satanova podoba považována za pouhý archetyp, zatímco uctívači Ďábla se soustřeďují na skutečnou, zbožštěnou postavu Satana. Ať se Satanisté od uctívačů Ďábla jakkoliv distancují a jakkoliv zdůrazňují, že jejich víra má filozofičtější charakter, nemohou uniknout podezření a zlobě světa kolem sebe a jsou obviňováni za všeho možného od morálního úpadku společnosti až po rituální vraždy nemluvňat.
Pohled k počátku:
Putujme nyní proti proudu času k začátkům dějin lidstva k prvému setkání se lidí s ďáblem, který v podobě hada vstupuje do rajské zahrady a pokouší Adama a Evu. Všimněme si, že to, co ďábel lidem nabízí, je v podstatě alternativa vedle Boha. Ďábel nabízí jakési hodnoty, které Bůh prý lidem nedopřál, zatímco "jejich přítel had" se rozhodl dopřát jim to, co jim Bůh odepřel. Vedle světa a ráje, který Bůh stvořil a kam lidi umístil, nabízí ďábel alternativu - jiný svět. A to hned. Cestu k umírání a ke smrti; k bolesti, trápení, ke ztrátě blaženosti, toho čeho byla v ráji hojnost, ale také cestu k prohlédnutí, moudrosti a vůbec satanismus myslí na pozemský život.
Ďábel nám nabízí naprosto stejné prostředky a používá stejné způsoby jako tenkrát. Je to až neuvěřitelné, jak my, kteří "všechno víme", podléháme stejným pokušením, padáme zkrátka stejným způsobem jako prarodičové lidstva Adam s Evou. Honosíme se rozumem nebo dokonce moudrostí a zkušenostmi, ale nejsme o nic silnější, i když máme oproti prvním lidem k disposici poznání o následcích hříchu a zkušenosti lidstva.
Znamená to ale, že je na Satanismu vše špatné?
Rozhodně ne, v Satanské ideologii můžeme najít spoustu zajímavých myšlenek a ty buď přijmout nebo zahodit. Rozhodně je ale nemůžeme přehlížet.
Pro satanismus je charakteristická mnohotvárnost:
Jediné, co satanisty spojuje, je protest a vzdor, symbolizovaný satanem. Podle toho, kolik je možností, jak vyjadřovat vzdor, je celá řada navzájem nezávislých satanistických skupin i jednotlivců.
Učení a praxe:
Satan je postavou židovské a křesťanské víry, v níž je odpůrcem Boha. Spjatost satanismu s židovskou a křesťanskou tradicí dokazují např. satanistické symboly, např. pentagram, často obrácený špicí dolů, někdy s dokreslenou tváří kozla (původně se jedná o židovské obětní zvíře, vyhnané za hříchy starozákonního lidu na poušť) či číslo 666, vzaté z bible, v níž bylo gematrickou šifrou za pronásledovatele křesťanů císaře Nera.
Satanismus může být rozdělen do tří hlavních typů podle toho, proti kterému aspektu židovsko-křesťanské společnosti vzdoruje. Může se jednat o protest proti většinovému (křesťanskému) náboženství, protest proti morálce založené na tomto náboženství, nebo protest proti kulturním hodnotám křesťanské civilizace jako takové. Mluvíme pak o náboženským, antimorálním a antikulturním satanismu.
Náboženský Satanismus (hard satanismus)
Jeho kořeny jsou již ve starověku, v němž křesťanství na svém postupu mnohdy jen povrchně

Vymítání ďábla

6. ledna 2009 v 18:36 | Lucka
Když už tady mám satanismus, gothic atd. tak sem dám i tohle:
Příčinami rozdílných stanovisek a silných rozporů stále zůstává otázka posedlosti a tím i vymítání zlých duchů z posedlého člověka. V zásadě se rozlišují dva stupně posedlosti:

- oprese (napadení)
- obrese (obléhání, obklíčení, blokáda).
U prvně jmenovaného stupně jde o působení časově omezené, ve druhém případě o delší nebo i trvalý stav. Jednotlivé případy se vzájemně liší co do intenzity projevů a důsledků.
Některé příklady oprese:
- pocity stísněnosti
- jasnozření
- věštectví
- časově omezená znalost cizích jazyků, kterým se dotyčná osoba nikdy neučila
- náhlé záchvaty extáze a šílené, zpravidla něčím vyvolané
- náhlá změna myšlení jako když přes člověka jedná někdo druhý
- mediální projevy.
Některé příklady obrese:
- trvalý stav sebeobviňování z těžkého provinění
- některé choroby duševní i tělesné
- těžká závislost na klasických drogách a jiných toxických látkách včetně alkoholismu, tabakismu, kofeinismu atd.
- duchovní vlivy přijaté z okultismu, teosofie a některých orientálních nauk.

Otázka určování posedlosti osob je vždy velmi citlivá. V minulosti byla tato oblast značně zneužívána, např. v masových čarodějnických procesech. Bylo prokázáno, že drtivá většina osob popravených za čarodějnictví neměla s těmito záležitostmi nic společného. K určitému zneužití může docházet i v dnešní době, zejména v sektách při řešení názorových rozporů.
Podle mínění psychiatrů a spisovatelů, kteří se vážně zabývali fenomény posedlosti, nedochází už k výskytům tzv. klasických příkladů, neboť úměrnost počtu těchto jevů je závislá na nevzdělanosti, absenci intelektu a odpovídajícího společenského vědomí obyvatelstva. Praxe a svědectví současných exorcistů, tj. osob zabývajících se praktickým vymítáním zlých duchovních sil z lidí, však předkládají důkazy, že boj s čistými projevy démonismu je sváděn i dnes v nijak neztenčené míře a nikoliv jen u výše zníněných skupin obyvatelstva. H. A. Maxwell Whyte ("Vláda nad démony") uvádí některé potíže, se kterými postižení lidé vyhledávají pomoc v exorcismu: revmatismus, srdeční těžkosti, plicní nemoci, bolesti krku, žárlivost, zlostnost, nenávist, sebesoucit, vražda, sebevražda, kouření, opilost, nezákonný sex, drogy. Jako příklad citlivého postupu při exorcismu popisuje Ernst Benz ("Parapsychologie und Religien") příklad faráře Gassnera z 18. stol. Když tomuto faráři přivedli člověka, u kterého se domnívali, že je posedlý, tázal se ho napřed na obtíže a pak opatrně vyzkoušel formu malého exorcismu. Pokud se u dotyčného neprojevily charakteristické znaky (zloba, odpor, křeče, pád na zem atd.), předal nemocného lékařům, neboť se prokazatelně nejednalo o posedlost.

Devatero Satana

6. ledna 2009 v 18:35 | Lucka
1.Satan znamená ukájení choutek,nikoli odříkání
2.Satan znamená živoucí existence,nikoli vymyšlené spirituální báchorky!
3.Satan znamená neposkvrněnou moudrost,nikoli pokrytecký sebeklam!
4.Satan znamená laskavost k těm,kdo ji zasluhují,nikoli lásku,vyplýtvanou na nevděčníkovi!
5.Satan znamená pomstu,nikoli nastavení druhé tvaře
6.Satan znamená odpovědnost vůči odpovědným,nikoli péči o psychické upíry!
7.Satan znamená člověk jako pouhé,nikdy lepšího,mnohem častěji však horšího než ti,co
kráčejí po čtyřech,člověka,jenž se díky ,,božskému duchovnímu a intelektuálnímu vývoji"
stal nejzkaženějším zvířetem!
8.Satan znamená všechny takzvané hříchy,jelikož vedou k fyzickému,mentálnímu nebo emočnímu uspokojení!
9.Satan je nejlepším přítelem,jakého kdy církev měla,jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu!

Vznik Satana

6. ledna 2009 v 18:34 | Lucka
Satan bývá často nazýván také Ďábel, Belzebub,Azaliel,Baal Belial Slovo Satan se ovšem se slovem ďábel nebo démon nedá ztotožnit, neboť ďábel je postava objevující se téměř ve všech náboženstvích a to ještě před vznikem křesťanství. Ďábel je název pro stvoření způsobující a konající zlo v jakékoliv jeho podobě, ve své podstatě je Ďábel ztělesněním zla. Jeho vyobrazení bývá v mnoha případech shodné nebo velice podobné. Démoni jsou oproti tomu bez konkrétní podoby a mohou páchat jak zlo, tak dobro.
Bible vysvětluje existenci Satana vzpourou archanděla, kdysi zvaného Lucifer (=nositel světla), který se vzepřel spásnému Božímu plánu, určenému pro člověka, a který byl proto i se svými stoupenci, odbojnými anděly, svržen do podsvětí, jehož je nyní pánem. I když toto vysvětlení není úplně přesné, dalo by se říci, že absolutní zlo představuje Ďábel a absolutní dobro Bůh, a jako je Kristus poslem Boha, Je Satan poslem Ďábla pokoušet Krista a člověka. I sama Bible se často rozchází v rozdílu Ďábla a Satana neboť se tyto postavy objevují samostatně. Jelikož byl podle Bible Ďábel již přítomen stvoření světa a Lucifer svrhnut do podsvětí až později a poté proměněn v Satana měl by být rozdíl jasný, ale není. Dá se však říci, že Satan je archanděl Lucifer proměněný na démona Satana, žijící v podsvětí a sloužící Ďáblu.
 
 

Reklama